Rozhodně nejsem žádný „youtuber“, online světu zas tak moc nerozumím, když mám někam přidat „hashtag“, musím si nejprve najít, jak se píše, a pak ho stejně většinou zkopíruju … no, je to se mnou trochu marný. Přesto jsem se na přelomu let 2014 a 2015 rozhodla, že začnu točit anglická videa pro širokou veřejnost. Proč? Věděla jsem tehdy, že způsob, kterým angličtinu u nás v Perfect World podáváme, není k vidění jen tak někde, a především, že lidem často pomůže otevřít oči a danou látku, jev, gramatiku apod. opravdu pochopit. Jenže vysvětlovat studentům něco naživo a točit videa je prostě nebe a dudy…
Naše začátky
Moje první videa byla příšerná. Asi jsme tehdy ani netušili, že existuje něco jako stativ, takže můj muž byl u natáčení vždycky se mnou, držel kameru (kterou samozřejmě není možné držet pět minut stále stejně, takže se různě hýbala) a já jsem se snažila říct pár kloudných vět bez přeřeků a s alespoň nějakou plynulostí. Jedno video jsme točili třeba hodinu a pak jsme jej ještě další hodinu střihali, protože jinak by nebylo publikovatelné. To byly naše začátky. Na youtube jsme si založili vlastní kanál s počtem odběratelů nula a snažili se v naší práci nepřestávat. Když jsem natočila prvních cca deset videí, říkala jsem svému muži, že vůbec nevím, na co budu točit videa třeba za půl roku. Chtěli jsme dělat pravidelně každý týden jedno a mě zkrátka a dobře docházela témata. Zajímavé je, že jsem se nikdy neinspirovala na jiných youtube kanálech, ani jinde nehledala, na co bych mohla být schopná něco říct. Možná i proto jsou naše videa tak autentická – pochází z mých vlastních lekcí s mými studenty, jsou vytvořená na základě chyb a podnětů těch, se kterými v reálném světě pracuji, a jejich obsahem je vysvětlení a pravidla založená na mých zkušenostech s tím, jak co na studenty funguje. „Když jsem to už stokrát vysvětlovala tímhle způsobem a vždycky to fungovalo, bude t fungovat i na dalších sto lidí,“ říkala jsem si vždycky, když jsem sama sebe těsně před natáčením proklínala za nedostatečnou přípravu. A témata? Ta mi zatím nedošla, ba naopak, občas nevím, co dřív natočit 🙂
Co se všechno dělo „on the road“
Čas šel dál svým někdy pomalým, jindy rychlým tempem, týdny, měsíce, roky ubíhaly, a já stále točila anglická výuková videa, jak jsme jim začali říkat. Brzy jsem přidala německá a po čase i španělská, v současné době rozjíždím francouzská. Začínat ve videích s dalším jazykem, který ovládám, nebylo vždycky jednoduché, ale zpětně jsem ráda za to, že jsem se toho nebála. Během těch pěti let, co výuková videa natáčím, jsem stačila být 4x těhotná a sama se někdy směju, když porovnám vývoj svého vzhledu při sledování nějakých z těch starších kousků. Tohle je určitě další věc, která našemu kanálu přidává na autentičnosti – v některých našich videích vystupuje 25 leté mladé kuře s krátkými vlasy, v jiných mluví žena v devátém měsíci těhotenství a v těch dalších vidíte šťastnou maminku těsně po porodu. Výjimkou nejsou ani videa, kde se zpovzdálí ozývá hladový novorozenec volající po maminčině mlíčku. Tohle jsem během své mise „dělat lidem svět jazyků prostupnější, jasnější a snesitelnější“ nikdy moc neřešila. Jsem taková, jaká jsem, a dělám svoji práci se stoprocentním zaměřením na ni a pomoc studentům těchto krásných jazyků. Proto prosím omluvte občas můj styl, oblečení, vzhled apod., zrovna procházím nějakým životním obdobím, které nelze zcela zakrýt.
Ne, nemusíte být rovnou dokonalí. „Just do it!“
Proč to ale celé píšu? Především proto, abych oslavila fakt, že se nám v nedávné době povedlo překročit hranici 6000 odběratelů. Jak říkám, nejsem „youtuber“ a je mi jasné, že v porovnání s nimi je tohle číslo k smíchu. Těch našich 6000 lidí jsou nicméně jen a pouze ti, kteří náš kanál začali z nějakého důvodu odebírat z vlastní vůle a nejspíše proto, že jim skutečně pomáhá – musím uznat, že reakce odběratelů, kteří nám tu a tam napíší zpětnou vazbu, mě často opravdu zahřejí u srdce. A tak vím, že má smysl pokračovat, i když není každý den posvícení a člověku se do natáčení zrovna dvakrát nechce.
A jaké poselství bych Vám tímto článkem chtěla přinést? Že nemusíte mít všechno dokonale připravené, než se s tím ukážete světu. Podle mě je naprosto v pořádku nějak začít a detaily pilovat „cestou“. Hnidopiši a ti, kterým se nebudete líbit, se objeví tak jako tak, a proto, máte-li světu jak pomoci a co mu dát, jděte do toho hned, jakmile je to jen trochu možné. Existují totiž určité krásné věci, které se nikdy nestanou skutečností, pokud je neuskutečníte právě Vy. Držím palce!
