Anglická slova se nemění

Angličtina na rozdíl od češtiny neskloňuje ani nečasuje. Pojďme se nejprve rozebrat tyto dva pojmy – skloňování a časování. Skloňování se týká podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a číslovek. Jde o to, že tato slova se v češtině ve větách různě mění. Můžete to vidět v následujících příkladech:

🟡Koupili jsme nový dům.

🟡Před domem je parkovací stání.

🟡K domu vede úzká silnice.

🟡Ještě v tom domě nebydlíme.

Každá věta obsahuje slovo dům, ale vždy je v jiném tvaru. Na rozdíl od češtiny, angličtina neskloňuje. To znamená, že pokud bychom chtěli výše uvedené věty přeložit do angličtiny, v každé bude vždy slovo „house“ (=dům) v tomto tvaru.

🟡We bought a new house.

🟡There is a parking place in front of the house.

🟡A narrow street leads to the house.

🟡We don’t live in the house yet.

Jednoduché, že? Stačí nám se tedy naučit slovíčko „house“ a víme, že v tomto tvaru ho můžeme vždy použít. (Pozn.: Toto platí pro podstatná, přídavná jména, částečně i zájmena, a číslovky)

Pojem časování se týká sloves a opět se jedná o změny jejich tvarů. Uvedeme si příklad znovu nejprve na českých větách.

🟡Každý musí jíst.

🟡Jím třikrát denně.

🟡Jíš maso?

🟡On jí hodně.

V těchto větách figuruje sloveso jíst a vidíme, že se nám opět pokaždé objevuje v jiném tvaru (v závislosti na tom, s jakou osobou se pojí). V angličtině je to jednodušší. Vystačíme si s tvarem „eat“ (=jíst) (téměř) ve všech větách.

🟡Everybody has to eat.

🟡I eat three times a day.

🟡Do you eat meat?

🟡He eats a lot.

Zde máme jednu výjimku, kterou je třeba si zapamatovat. V přítomném čase u 3.osoby jednotného čísla (= he, she, it) je slovesu přidáváme -s (…eats). Toto je jediná změna, jinak sloveso zůstává pro všechny ostatní osoby stejné.

V bodu jedna jsme si ukázali, že angličtina není tak obtížná, jak se Vám možná může zdát. Slovíčka, která se naučíte, používáte jednoduše tak, jak jsou.Nemusíte si lámat hlavu s tím, v jakém tvaru je do věty dát.

Presuňme se na fakt č.2, který by Vám neměl uniknout.