Velmi častá otázka. Přiznejte se, napadla Vás někdy nebo jste se na ni někdy svého učitele zeptali? Je velmi pravděpodobné, že ano, protože jde skutečně o otázku, která zajímá velké množství studentů cizích jazyků. A je to pochopitelné, neboť toužíme vědět, zda úsilí, které cizímu jazyku věnujeme studiem u nás v Čechách bude nějak zúročeno a ponese ovoce. Jaká myslíte, že je na tuto otázku správná odpověď?
Kupodivu se odpovědi mnohých dosti různí – často můžete slýchat, že to rozhodně nejde, jindy zase že je zkrátka dobré se do zahraničí vydat, a pak zas že to jde, ale je to těžké. Najít mezi všemi těmi názory a tipy ten správný není zas však tak těžké, když se jenom trošku zamyslíme.
Příklad malého dítěte
Vezměme si, že máme holčičku, která se narodila mamince Češce a tatínkovi Němci. Holčička žije spolu s rodiči v Čechách a do Německa se ještě nikdy nepodívala. Mohli bychom se zeptat – je možné, aby se tato holčička naučila mluvit jak česky tak německy? Odpověď by Vám v tomto případě byla asi více než jasná: „Samozřejmě, že to možné je!“ odvětili byste nejspíše. A měli byste pravdu. Za předpokladu, že tatínek na holčičku bude mluvit německy a maminka česky, bude dítě za pár let mít takzvaně dva rodné jazyky – češtinu i němčinu. Oba dva bude plynně ovládat a nebudou mu dělat žádný problém. Do Německa však nestrčilo asi nos.
Možná byste mohli namítnout, že to je ale docela jiná situace než při učení se cizího jazyka v případě lidí v pokročilejším věku, než je ona naše malá holčička. Mohli byste říci, že na ní tatínek mluví dennodenně a učí ji vlastně od úplných základů. A měli byste určitě pravdu. Kdo však říká, že není možné se takto učit i déle, když už jsme starší nebo dospělí?
Kde je zakopaný pes
Problém v tom, proč nám cizí jazyky v Čechách někdy nejdou, není fakt, že angličtina se dá naučit pouze v Anglii a němčina pouze v Německu. Onen základní problém tkví v něčem zcela jiném, a to něco je systém výuky.
Nezřídka se můžete setkat s tím, že základy, na kterých stavíme náš další rozvoj, jsou dosti chatrné. Přítomný čas, předložky a členy jsme přece ve škole dělali už tolikrát, že je zkrátka už musíme umět, ne? Tak co bychom se k nim vraceli, že? Nevidíme však už, že právě zde je zakopaný pes, protože toto jsme si ještě plně neosvojili, nepochopili a nezažili. Nikdo nám neřekne, že by bylo třeba se k tomu vrátit a procvičovat si to tak dlouho, dokud nám to nebude tak příjemné, že bychom to mohli učit ostatní. Každý to v rychlosti zkoukne, vidí, že to „jakž takž“ jde, a jede se dál!
No jo, jenže pak končíme u složitějších časů, slovíček nebo gramatiky, u které tvrdíme, že my na jazyky nejsme, nám to do hlavy neleze a tohle už je na nás moc složité. Příčinu našeho problému vidíme v něčem, kde není, protože problém není to, kde jsme se ve výsledku zasekli, ale to, co jsme předtím přeskočili a nebylo nám to úplně jasné nebo jsme tomu nevěnovali dostatečný čas. Oblíbíme si tedy frázi, že v Čechách se cizí jazyk prostě nenaučíš a za rok vycestujeme na Maltu, kde si zaplatíme jazykový kurz. Když se vrátíme, sice jsme o něco schopnější komunikovat, ale že bychom struktuře jazyka více rozuměli, to se říci nedá.
Co je třeba v jazyce ovládat a bez čeho se neobejdete?
Určitě se nabízí otázka, zda je nutné rozumět jazyku takzvaně zevnitř, tedy vědět, jak se co za čím skládá, proč tomu tak je a jak to rozhodně být nemůže. Někoho to možná nezajímá a obejde se bez toho, avšak pro celkový přehled o tom, co umím a využívám ve svůj prospěch, je to rozhodně lepší. Stejně tak bychom se mohli ptát, proč mají školáci jako předmět „češtinu“ – učí se totiž rozumět skladbě věty a vnitřnostem jazyka, aby s ním mohli efektivněji pracovat a nebyli závislí jen na svém vlastním pocitu a na tom, jak jim připadá, že by to mohlo být správně.
Odpověď na otázku, zda je tedy možné naučit se cizí jazyk bez toho, aniž bychom do dané země vycestovali, je rozhodně ano. Samozřejmě, že nám návštěva nebo pobyt v tamní zemi pomůže, nicméně není nezbytný k osvojení schopnosti mluvit onou řečí. Místo bědování nad tím, že tady v Čechách to nejde, se zkuste podívat na systém výuky, kterým se učíte, a také na to, zda jsou Vaše základy dostatečně pevné a nezhroutí se při prvním otřesu.
Držíme palce!
