Už dlouho jsem nic nenapsala, ani vlastně nevím proč. Je důležité psát a povídat papírům o našich zkušenostech, zážitcích a pocitech. Alespoň já to tak vnímám.
Je zima, všude kolem sníh, který občas napadne, pár dní vydrží a pak zase sleze. Zima je krásná. Občas je krutá, jindy jemná, ale ať už je to tak či onak, je mým nejméně oblíbeným ročním obdobím. Mám radši, když mě ráno probouzí paprsky vycházejícího slunce, když mě hladí po tváří lehký voňavý vánek a když slyším zpívat ptáčky. Ale letošní zima je lepší. Nosím v bříšku další miminko, které se pravidelně ozývá a všechno je najednou o něco veselejší. A navíc jsem se rozhodla si do tohoto roku dát několik pěkných cílů, které bych si ráda splnila. A právě o nich je můj dnešní článek.
Cíle a my
Všichni víme, co jsou cíle, že bychom si je měli dávat, co to způsobuje a proč je to důležité. Ať už to považujeme za klišé nebo ne, životní cíle dávají našim dnům smysl, utvářejí je, dělají je úplnými. Říká se, že když člověk ztratí životní energii a působí unaveně, líně a bez chuti žít, pak nemá cíle. Cíle mohou být malé nebo velké, bláznivé nebo reálné, krátkodobé či dlouhodobé. Mohou být jakékoli, ale měly by být.
Nechci se pouštět do přemýšlení o tom, proč jsme na tomto světě, jaké má naše bytí smysl a kam to všechno směřuje. Toto jsou náročné otázky, na které možná ani není možné najít správnou a pro všechny přijatelnou odpověď. Ale čím bychom se zabývat měli a co bychom měli pravidelně praktikovat, je snažit se vést co nejlepší život. Život, který může být příkladem pro ostatní, takový, v němž musíme za něco bojovat, v němž je třeba se překonávat, za nějž má smysl bojovat. Když totiž svůj život naplníme smysluplnými cíli, můžeme pochopit více o jeho podstatě. Pochopíme více o tom, jak žití funguje, jakými zákonitostmi se řídí, jací lidé existují, jak se chovají, komu lze pomoci a komu je lepší se vyhýbat. Navíc si díky tomuto stylu života můžeme vypěstovat vlastní funkční systém na to, jak se dá dosahovat smysluplných cílů nebo snů, a můžeme toto sdílet s ostatními, aby i oni žili naplněněji.
Úspěch – ano nebo ne?
Úspěšní lidé jsou a vždy byli společností obdivování. Úspěch byl vždy objektivním měřítkem, o které se dalo opřít, a existuje jen velmi málo jedinců, kteří úspěšní být nechtějí. Úspěchu můžeme dosáhnout v čemkoli – v práci, v rodině, ve vlastním zdraví, finanční situaci, ve vztazích. A ve všech těchto oblastech to má velký smysl. Ve všech těchto oblastech pro každého z nás úspěch znamená něco jiného. Někomu stačí mít jedno děťátko a kvalitního partnera, jiný chce děti tři. Někdo by rád měl svojí vlastní firmu a někdo jiný touží být šťastný a dostávat dostatek peněz jako zaměstnanec. Pro někoho je dostatečný měsíční výdělek 30 000,- a jiný chce dostávat 100 000,-. Snům a cílům se meze nekladou.
Mě vždycky bavilo snít a ráda jsem si určovala, čeho kdy chci dosáhnout. Pravidelně jsme s manželem začali jasné určování cílů spolu s konkrétními datumy jejich uskutečnění praktikovat od naší svatby, tedy už nějakých téměř šest let. Většinou jsme se takovémuto většímu plánování věnovali 2x do roka a pak jsme si to neustále připomínali, protože naše sny nám visely na zdi, odškrtávali jsme si, co se povedlo, co napůl, co není aktuální apod. Do určité fáze nám toto plánování stačilo a byli jsme s ním spokojení. Až do té doby, co jsme se loni v létě dozvěděli o denním zápisu cílů a snů. To zcela změnilo náš život.
Denní snění
Doneslo se k nám, že existuje chlápek, který hlásá, že to nejlepší, co můžete dělat pro své cíle, je psát si je každé ráno a večer. Nejprve jsem tomu nerozuměla a myslela jsem si, že chce, abychom si takto pravidelně psali své denní cíle. To by dávalo smysl a je normální toto dělat, ale nějak mi tam nepasoval ten večer. Jakože večer si mám psát cíle na noc? No, já většinou v noci spím, tak nevím, co bych tam měla psát.
A pak mi to došlo. Kdepak nějaké denní cíle. Každý den ráno a večer je třeba napsat si své životní cíle a sny. Ty velké, obrovské plány, které chceme projít a v nichž chceme být úspěšní. Ty sny o tom, s jakým chceme žít partnerem, kolik chceme mít dětí, kde chceme bydlet, kolik peněz chceme každý rok vydělat, jaké aktivity toužíme ovládat, jakou prací se chceme živit. Přesně tyhle cíle.
Myslím, že na začátku jsem se tvářila tak nějak podobně, jako se nyní tváříte Vy. To mám jako každý den psát „to samé“? Stále dokola? A dokonce ne jednou, ale dvakrát denně? Přišlo mi to bláznivé, padlé na hlavu. Ten chlápek o tom ale pěkně psal a hlavně – měl skutečné výsledky, nejen na sobě, ale i na spoustě dalších lidí. A tak jsme se rozhodli to zkusit.
Životabudič – bez přehánění
Nyní, již více než půl roku poté, co jsme s touhle metodou začali, mohu s rukou na srdci říci, že nám bez přehánění změnila život. Náš život byl už předtím moc fajn a měli jsme v něm dost jasno. Ale s tímto začalo mít všechno mnohem konkrétnější podobu, věci se začaly rychleji hýbat a my do nich měli mnohem větší chuť než kdy dříve.
S denním psaním cílů a snů se totiž všechny Vaše představy konkretizují. Fakt je ten, že vůbec není pravda, že každý den píšete dvakrát to samé. Nikdy to není stejné. Ráno napíšete cíle nějak a večer, když je píšete znovu, jste zase už o kus dál. Něco trochu upravíte, k jinému něco přidáte, další přesněji popíšete. U nějakých snů možná časem zjistíte, že už je nechcete. Prostě Vám přestanou dávat smysl a tak je přestanete psát. A místo nich možná nastoupí nějaké další, jiné. A možná také ne. To je jedno a hlavně je to 100% na vás.
Tyto sny si píšete pro sebe. Pomáhají Vám formovat Vaší vlastní představu o světě, ve kterém chcete žít. Pomáhají vám rozpoznávat příležitosti v životě, využívat jich, zahodit strach. Učí Vás žít plněji, vědoměji, více vidět. Nabízí Vám celou paletu možností, kdy si můžete vybrat naprosto všechno, v jakékoli kombinaci. Je to jenom na Vás.
Začněte i Vy a vytvořte si vlastní budoucnost!
Naprosto Vám doporučuji, abyste si své cíle a sny začali skutečně pravidelně psát. Já díky nim čekám čtvrté miminko se svým zlatým manželem, trávím dostatek času se svými krásnými dětmi, vydělávám tolik peněz, kolik si přeju, bydlím tam, kde jsem si vysnila, nefňukám, jsem zvyklá být samostatná a bojovat a především – mám spoustu dalších velkých cílů do budoucna, na kterých musím denně pracovat. Každý den je pro mě radost, příležitost. Každý den žiji naplno. Méně mě ovlivňují menší neúspěchy, jednodušeji rozlišuji mezi podstatným a nepodstatným, snadněji si vybírám lidi, se kterými chci trávit čas a kterým má smysl pomáhat.
Tahle metoda mi skutečně pomohla žít. Žít ještě na vyšší úrovni, než tomu bylo doposud. Držím palce, ať máte odvahu ji také zkusit, ať máte odvahu otevřít se sami sobě a vybrat si z toho nepřeberného množství možností, které jsou nám všem k dispozici.
