Jaké metody při studiu cizích jazyků fungují?

Všemožných metod, strategií a tipů na to, jak se učit cizí jazyky, je spousta. Každý preferujeme něco jiného, proto je poměrně obtížné, dát univerzální návod na to, jak se učit. V tomto článku s Vámi chci sdílet několik způsobů, které používám při studiu já a které mně osobně fungují. Nechte se inspirovat. 

Ovládat jazyk kompletně znamená umět komunikovat, rozumět, skládat správně věty, mít širokou slovní zásobu a být schopen psát. Jak rozvíjím tyto schopnosti já? 

Komunikace:

Tady je můj tip velmi prostý. Mluvte, mluvte, mluvte. Když jsem začínala s výukou jazyků, měla jsem velmi dobré znalosti gramatiky i slovní zásoby, ale nebyla jsem rozmluvená. Příležitost mluvit anglicky jsem měla v podstatě jen ve škole, a to ještě vcelku omezené míře. Když jsem začala lektorovat, byla jsem najednou hozená do vody a musela jsem jazyky začít používat každý den. Díky tomu jsem do své aktivní komunikace úspěšně aplikovala různé časy, tvorbu podmínkových vět a skladbu vět bez přemýšlení. Kdybych na své studenty mluvila česky, nikdy by mé konverzační schopnosti nebyly tak dobré, jako nyní. 

Teď si možná někteří z Vás říkají: „To je sice super tip, ale já nemám příležitost s někým v cizím jazyce mluvit.“ Nebojte, i na tuto situaci mám tip. 😉 Když jsem se začala učit italsky, neměla jsem ve svém okolí žádného Itala, se kterým bych mohla trénovat. Situaci jsem vyřešila tak, že cokoliv nového jsem se učila, ať již slovíčka, nebo gramatiku, vždy jsem mluvila nahlas. Vše jsem si nahlas přečetla, vyzkoušela výslovnost a následně jsem s novými slovy říkala své vlastní věty v italštině. Takto jsem se postupně hezky rozmluvila. 

Porozumění:

Co se týče porozumění, i tady mi velmi pomohla pravidelnost tréninku. V době, kdy jsem chodila do školy, jsem rozuměla vždy kolem 60-70% toho, co se v poslechových nahrávkách říkalo. I v momentě, kdy jsem se chystala skládat svou první zkoušku (FCE) jsem v poslechu nikdy nedosáhla plného počtu bodů. Vše se ale změnilo opět s tím, kdy jsem začala lektorovat. S mými studenty jsme během lekcí poslechy zkoušeli, trénovali, hodně jsme pracovali s přepisy nahrávek. V rámci přípravy na lekce jsem si nahrávky pouštěla i sama předem, takže o poslech opravdu nebyla nouze. Díky tomu jsem se dostala do bodu, kdy rozumím v podstatě všemu (když pominu nějaký opravdu silný přízvuk 😀).

Gramatika a slovní zásoba:

Při studiu gramatiky se mi nejvíce osvědčilo daný jev opravdu důkladně protrénovat a co nejvíce používat ve vlastních větách. Když narazím na nějakou složitou gramatiku nebo větnou stavbu a udělám si jen pár příkladů, v danou chvíli je mi to jasné, ale za pár dní si zase nejsem jistá. Musím se tedy k tomu vracet opakovaně a neustále ten jev používat, abych si ho opravdu zažila a získala v něm jistotu. Mohu tedy doporučit, abyste novou gramatiku měli vždy na paměti a snažili se ji co nejvíce zapojit, poctivě si udělejte velké množství příkladů, snažte se ji zapojit i do konverzace. 

Osvojování si nových slovíček je také velké téma. Různých metod na to, jak si slova zapamatovat, bychom také našli spoustu. Já to mám takto. Některá slova si zapamatuji hned. To většinou bývají slova, která zní nějak zvláštně, neobvykle nebo jsou něčím zajímavá. Hodně slovíček si také pamatuji díky tomu, že jsou podobné slovům v jiných jazycích. Tím že znám angličtinu, němčinu a italštinu si mohu hodně věcí propojit a učit se z podobností. (Například italské slovíčko vicino (=soused) je podobné anglickému slovu vicinity (=blízkost)).

Pak jsou samozřejmě také slova, která se často hledám a zase je zapomínám. (To bývají často  poměrně specifická slova, na které se mě někdo z řad studentů ptá. Třeba jak se řekne “obrubník”.) Zde není jiná cesta, než na ně narazit a použít je tak často, až si je jednoho dne už budu pamatovat. 

Psaní:

Zde se přiznám, že psaní je moje nejslabší stránka, nejen v cizích jazycích, ale i v češtině. 😀 Dát dohromady souvislý text, který dává hlavu a patu, je srozumitelný a ještě je stylově hezky napsaný, pro mě není vůbec snadné. Mám se stále co učit a zdokonalovat.

Když jsem se připravovala na jazykovou zkoušku, pomohla mi zpětná vazba. Napsala jsem si text, dala jsem ho přečíst jinému lektorovi, mentorovi nebo někomu, kdo jazyk ovládá výborně, a získala jsem jeho náhled na text. Pokud se chystáte k nějaké zkoušce, doporučuji tuto část nepodcenit a opravdu si zkusit pár textů cvičně napsat a nechat si je někým ohodnotit. 

Toto je tedy pár mých osobních tipů, které mám vyzkoušené na sobě. Pokud máte s nějakou dovedností v jazyce problém, můžete vyzkoušet mé metody a uvidíte, zda Vám budou také fungovat. Držím Vám palce a přeji hodně zábavy na cestě k Vaší vysněné jazykové úrovni. 

A pokud si nejste jisti, jak si své studium rozvrhnout a za jaký konec to vzít, jsem tu pro Vás. Ráda Vám s tím poradím. 

Napsat komentář