Náš první rok ve vedení a co nás dál čeká s Perfect World?
V Perfect World máme za sebou rok změn, který bychom jednoduše mohli označit za jednu velkou jízdu. V září jsme s Alenkou a Míšou nastoupili jako naprostí zelenáči do čela jazykovky a velmi rychle zjistili, že tohle nebude žádná procházka růžovým sadem. Pochyby na sebe nenechaly čekat a již po pár měsících se mi v hlavě objevila myšlenka „Co když to s vysokou nedám?“. V listopadu nás opustila půlka lektorského týmu, chyb bylo až nad hlavu a dostat nás z toho mohlo jen jediné, a to se sakra rychle vzpamatovat.
V březnu jsem si málem v Amsterdamu sbalil kufry a odjel zpátky do Plzně. Opravdu nezbývalo moc a rozplynul by se můj sen stát se klinickým psychologem. Ale ostatní z týmu mě v tom nenechali a nastal čas něco změnit. Na dva měsíce jsem si dal od školy pauzu s tím, že si v červenci napíšu opravnou zkoušku. Vlastní lekce museli jít stranou spolu s jinými činnostmi a já se tak soustředil na to nejdůležitější – udržet firmu v chodu. Postupem času se projevovaly ozdravné účinky delegování a já cítil, že náš tým začíná být silnější než kdy předtím.
Abychom to udrželi, museli jsme se za běhu naučit spousty nových činností. Víte, ze začátku pro nás s Míšou byl horor zvednout telefon a nedej bože někomu říkat o našich kurzech. Styděl jsem se psát o naší cestě na sítích a podle toho to taky vypadalo. Ale my to fakt chtěli někam dotáhnout, takže eventuálně všechny tyto strachy musely jít oknem ven. Začali jsme jezdit na různá podnikatelská setkání, hlásat o nás po celém internetu a prát se zuby nehty za naše studenty i lektory.
Veškeré překonané pohromy, selhání a promrhané příležitosti, na které jsme během tohoto procesu narazili, nás semkly jako vedení a našli jsme si tak vlastní rytmus. Alča nadále perfektně koordinovala celý vnitřek tak, aby lekce probíhaly co nejplynuleji. Míša vydávala jeden příspěvek za druhým, abyste o nás neustále věděli. Lektoři nás podrželi a učili, jak nejlépe uměli. Prostě všichni makali za naší společnou vizi Vám pomoci překonat strach z jazyků a patří jim za to veškerý můj respekt. Dříve náročné činnosti se pro nás staly denním chlebem, přicházely první úspěchy, avšak s nimi i další výzvy. Začátkem května se mi podařilo najet zpět na vysokoškolské přednášky a ze zdánlivě nemožného úkolu se stávala realita.
Nyní jsou to již dva týdny od chvíle, kdy jsem úspěšně uzavřel semestr opravnou zkouškou a my náš první školní rok ve vedení. Při otevření online portálu s výsledky mnou proletěla silná vlna vděku a štěstí. Hned ji ale vystřídala otázka „Co se teď bude dít?“. Odpověď je jednoduchá – nikam neodcházíme, naopak pro Vás chystáme daleko nabitější rok, než byl ten uplynulý. Za pár dní se vydáme na týdenní tábor s angličtinou, od září startují intenzivní webinářové kurzy a na podzim se s některými z Vás potkáme opět živě na Setkání se srdcem. Je toho opravdu mnoho, co s Vámi chceme sdílet, a věřte, že si to nenecháme pro sebe.
Moc Vám děkujeme za to, že s námi celou dobu jdete a podporujete nás na této cestě. Odpočívejte přes léto, jak jen můžete, protože my už se pilně připravujeme na to, až se v září opět potkáme a dáme jazykům co proto!
