Nejprve je dobré vědět, co to vůbec ty členy jsou.
Laicky řečeno jsou to malá slova, která se používají před podstatnými jmény a skrývají v sobě3 informace:
→ rod – ve španělštině mužský a ženský
→ číslo – jednotné a množné
→ “určitost” – zda se jedná o věc konkrétní, či nikoli
Rod a číslo se samozřejmě shoduje s daným podstatným jménem, ke kterému se člen pojí.
A jaké členy ve španělštině máme?
a) určitý člen:
→ el (mužský rod, jednotné číslo)
→ los (mužský, množné)
→ la (ženský, jednotné)
→ las (ženský, množné)
Z názvu je jasné, že určitý člen používáme u konkrétních věcí. Tedy když myslíme na jednu konkrétní osobu, jeden konkrétní předmět…
Zároveň jej používáme, když je něco myšleno obecně.
Necesito la maleta roja. = Potřebuji ten červený kufr. (mám na mysli konkrétní kufr)
El amigo de Pablo me cae bien. = Ten Pablův kamarád je mi sympatický. (víme, o kom se bavíme, myslíme konkrétního kamaráda)
Los pasajeros esperan en la sala. = Pasažéři čekají v hale. (z kontextu víme kteří, anebo je to myšleno obecně)
b) neurčitý člen:
→ un (mužský, jednotný)
→ unos (mužský, množný)
→ una (ženský, jednotný)
→ unas (ženský, množný)
Tento člen používáme před podstatnými jmény, která označují, řekněme, jednotlivce ze skupiny či něco nekonkrétního. Jeden, nějaký…
Zároveň jej také typicky najdete v kombinaci se slovesem ‚‚hay’’, když mluvíme o tom, že
se někde něco nachází.
Ayer tomé café con una amiga. = Včera jsem byla na kafi s kamarádkou. (jedna z několika kamarádech, nijak blíže neurčuji)
Vimos un coche blanco pasando po la calle. = Viděli jsme na ulici projet bílé auto.
Hay incluso un frigo en este piso. = V tomto bytě je dokonce lednice . (nachází se tam)
Nejspíš jste si všimli, že tento člen zní stejně jako číslo jedna. To jen potvrzuje význam jednotného čísla:
Hay solo un plato sin carne. = Je tu jen jeden pokrm bez masa.
Pokud se ale nějakou dobu španělštinu učíte, asi tušíte, že tu bude pár výjimek.
Za předložkou (většinou)
Kromě některých výjimek mezi předložkami a podstatnými jmény píšeme člen.
Ya estamos tumbados en la cama. = Už ležíme v posteli.
Te lo dejaré detrás de la puerta. = Nechám ti to za dveřmi.
Za slovesem gustar
Když mluvíte o tom, co máte rádi, nezapomeňte na člen u podstatných jmen.
Me gusta la cultura de los países latinos. = Mám ráda kulturu latinských zemí.
U částí těla
Zde španělština nepoužívá přivlastňovací zájmena, narozdíl třeba od angličtiny, ale pouze člen určitý.
Me duele la cabeza desde la mañana.= Od rána mě bolí hlava. (Nikoli Me duele *mi* cabeza.)
Před dny v týdnu
U dnů v týdnu k našemu překvapení používá španělština člen určitý a žádnou předložku.
El lunes no tengo clases. = V pondělí nemám lekce.
U hodin
Když popisuji, kdy se co odehrává, použiji předložku a, poté člen ženský a číslovku, případně slovo hora(s).
La lección empieza a las nueve horas, = Lekce začíná v 9 hodin.
¿Qué vas a hacer a la una? = Co budeš dělat v jednu?
U sportů a nástrojů
Když říkáte, že (na) něco hrajete, použijte taky člen určitý.
Desde la edad de cinco años toco el piano. = Od věku pěti let hraji na klavír.
¿Queréis jugar al fútbol? – Chcete hrát fotbal? (U slovesa jugar používáme ještě předložku a, kterou v případě sportu v mužském rodě spojíme se členem)
S procenty
Procenta uvádí španělština v jednotném čísle a dává před ně člen určitý.
El 30% (‚‚treinta por ciento’’) de la población está en contra de esta ley nueva. = Třicet procent populace je proti tomu novému zákonu.
U profesí, funkcí, národností, náboženství…
Když popisujete, co jste (obecně struktura být + podstatné jméno) a nedáváte za to žádné přídavné jméno, člen ve španělštině není.
Soy checa y tú eres alemán. = Já jsem češka a ty jsi němec.
Mi amiga es vegetariana. = Moje kamarádka je vegetariánka.
Ellas son abogadas. = Ony jsou advokátky.
Jakmile ale přidáte přídavné jméno, tedy nějak to specifikujete, použijte člen.
Eres una profe excelente. = Jsi skvělá učitelka.
Pablo es un ingeniero mecánico. = Pablo je stavební inženýr.
Ella es la enfermera de la que hablamos ayer. = Ona je ta zdravotní sestra, o které jsme včera mluvili.
Před vlastními jmény
Jména lidí, zemí, měst… se píší bez členu, pokud název neobsahuje podstatné jméno.
Laura es de España.= Laura je ze Španělska.
Vivimos en el Reino Unido. = Žijeme ve Spojeném království.
El paquete es para señora Martínez= Ten balík je pro paní Martínez.
Před měsíci a ročními obdobími
Zde se také obejdete bez členu (pokud tato slova nejsou podmětem).
En verano recorrimos todo el sur de España. = V létě jsme projeli celý jih Španělska.
El tiempo va a mejorar en octubre. = V říjnu se zlepší počasí.
El otoño es mi estación favorita. = Podzim je moje oblíbené období. (zde je podzim podmětem, proto máme člen)
Před slovem otro
Narozdíl od angličtiny (other, another) za slovem otro žádný člen nepotřebujete.
¿Quieres otro café? = Chceš další kávu?
Hay otra ciudad que me gustaría visitar. = Je tu další město, které by se mi líbilo navštívit.
A co to “lo” – je to člen, nebo ne?
Lo může být ve španělštině buď předmětným zájmenem (¿No lo quieres? – Ty to nechceš?), či ‚‚neutrálním členem’’. Ten stojí sám o sobě bez podstatného jména a vyjadřuje něco, co známe.
Lo de las elecciones nos ha sorprendido. = To s těmi volbami nás překvapilo.
Tienes que ir lo más rápido posible. = Musíš jít nejrychleji, jak je to možné. (zde v kombinaci s přídavným jménem lo pomoáhá vyjádřit 3. stupeň)
Lo que quieres me parese irreal. = To, co cheš, mi přijde nereálné.
Lo mejor es que tenemos más variantes. = To nejlepší je, že máme víc variant.
Teď máte všechny potřebné informace k tomu, jak se španělské členy používají. Nyní je důležité je zapojit do své vlastní praxe. Stáhněte si náš pdf materiál, na jehož konci najdete cvičení na trénink španělských členů.
