Není asi těžké dopídit se toho, co mě vedlo k napsání tohoto článku. Moc se mi líbí, že se opravdu často chcete v angličtině či jiném jazyce zlepšit, ale stejně tak často máte trable s časem. Trápí Vás, že není kdy se cizímu jazyku věnovat, že nevíte, jak na to, že se nedokážete přinutit apod. Dobře. Tomu se dá naprosto plně rozumět, přesto Vás mohu ujistit, že mám několik tipů, jak tyto nepříjemnosti překonat a věnovat se tomu, co si skutečně vnitřně přejete (a často i opravdu potřebujete).
Času máme všichni stejně a je jen na Vás, jak s ním naložíte
Zvláštní je, že přestože nemáme čas na to, abychom udělali domácí úkol na další lekci cizího jazyka, máme čas se (každý) večer koukat na televizi, chodit do hospody nebo navštěvovat přátele. Nechci Vám říkat nic o tom, že nesmíte tyto věci dělat, to je naprosto na Vás. Nicméně pokud se chcete opravdu posunout a v cizím jazyce dokázat to, co jste si sami určili, budete pro to muset něco udělat. Tím chci říct, že toto bude pravděpodobně znamenat jisté sebepřekonání – občasný večer bez televize, nějakou tu neděli doma místo kdekoli jinde atd.
Často o tom nechceme ani slyšet, protože tyto běžné činnosti, na které jsme si již zvykli, jsou pro nás prostě normální. Jsme na ně zvyklí a nedokážeme si bez nich představit dny, týdny, víkendy. Přestože tomu rozumím, vím, že bez toho, abyste z jedné z těchto aktivit ukrojili, to opravdu nepůjde. A u toho to všechno začíná – můžete sebelépe vědět, co byste v cizím jazyce potřebovali udělat, na čem zapracovat apod., ale když na to nebudete mít prostor, nikdy k tomu nedojde.
Moje začátky
Když jsem byla ještě náctiletá holka, neuměla jsem anglicky moc dobře. Tehdy jsem si ale za svoje první těžce vydělané peníze na brigádě v McDonald´s (40kč za hodinu…) zaplatila svůj první anglický kurz. Věděla jsem, že je to pro mě důležité a že anglicky umět chci. Nikdo to moc nechápal. Kurz stál něco přes 4.000,-, což byla celá moje výplata, ale já jsem to stejně udělala. Dodnes se divím, jak jsem tehdy mohla být tak uvědomělá. Bylo mi 16 a absolvovala jsem svůj první letní intenzivní kurz angličtiny doslova „za všechny prachy“. A další rok další. A pak další. A pak jsem se už začala hodně učit sama. Angličtina (a později moje ostatní jazyky) mě vždycky něco stála – peníze, čas, energii. A dnes jsem moc vděčná, že jsem tehdy místo party a večírků dělala něco, co mělo smysl.
Svět se mění – a my s ním? Aneb moje tipy na studium, které fungují
Z této doby jsem už dávno vyrostla – dávno mi není šestnáct, ale naopak mi „táhne na třicítku“, mám doma malé tři děti, které mě potřebují, a čekám čtvrté, které mi bere více energie, než bych si přála. Jinými slovy mezi mnou a Vámi není velký rozdíl – všichni máme domácnost, rodinu, práci, hobby. Ať už jsme účetní, podnikatelé, manažeři nebo máme dvě, tři děti či třeba jenom psa, ať už tancujeme sambu, chodíme plavat nebo rádi čteme, jsme na tom s časem tak nějak podobně, že?
Nevím, jak to máte přímo Vy, ale hodně mých studentů si na jazyky neudělá tolik času, kolik by si přálo. To já o sobě říci nemohu. Faktem je, že všechny jazyky, které ovládám, samozřejmě také učím, což je velká výhoda, toto však k dalšímu rozvoji rozhodně nestačí.
Pojďme se podívat na to, co považuji za nutné, pokud se chci v jakémkoli jazyce nějak posouvat, a jak na to jdu:
a) Jasné cíle do budoucna
Vím, co v kterém jazyce kdy chci dosáhnout, a dokážu to průběžně měřit.
b) Pravidelná práce s profesionálem
V každém takovém případě mám někoho, na koho se mohu obrátit, a pravidelně to dělám. Jde o člověka, který daný jazyk ovládá mnohem lépe než já (může to být rodilý mluvčí, ale nemusí), a vím, že mi vždy poradí, když si nejsem jistá. K takovému člověku můžete chodit na lekce, což třeba já dělám, ale nemusíte. Osobně mám své vlastní lekce (kdy já jsem student) 3x týdně (nj, šj, fj).
c) Vlastní dřina
Od určité úrovně (a v dnešní době internetu možná již úplně od začátku) se můžete celkem jednoduše učit sami doma. Existuje spoustu videí, článků, učebnic, cvičení atd., která si můžete sami procházet a kontrolovat si výsledky. Já osobně preferuji cizí jazyky v praxi – čtu knihy, ideálně originálně psané v daném jazyce či případně překládané do daného jazyka (to není takové). Někdy je to opravdu náročné, protože začátky jsou prostě dřina, než se do knihy pořádně zakousnete, zjistíte, o čem je, apod. Ale na konci to vždycky stojí za to! Také poslouchám různé nahrávky (většinou v mp3, když jdu na procházku apod., protože nechci trávit čas sezením u počítače a posloucháním – navíc se třemi dětmi doma stejně většinou není vůbec nic slyšet :-)), audioknihy apod.
V podstatě bych mohla říci, že téměř všechno, co bych mohla dělat v češtině, dělám v cizím jazyce. Samozřejmě k tomu již potřebujete nějakou úroveň, ale k té vedou kroky a) + b) 🙂
To je ode mě dnes asi vše. Chtěla jsem hlavně říci, že všechno jde, když se chce, a tak předtím, než zase vypustíte nějakou tu výmluvu, zamyslete se nad tím, zde skutečně „chcete„. 🙂
