Mluvit cizím jazykem je na jednu stranu možná hezké, zajímavé a užitečné, avšak na stranu druhou je náročné se takový jazyk naučit a udržovat, stojí to spoustu času, peněz i energie. Ano, to jsou obě strany mince. Ani jednu nelze popřít ani nijak znehodnotit. Přesto mi dovolte vykreslit Vám v tomto krátkém článku pět hodnotných důvodů, proč má smysl a stojí za to se cizí jazyk učit.
- NEBUDETE ZA BLBCE – aneb „Čas pro zvyšování Vaší kompetence a rozšiřování Vašich vědomostí“
V dnešním uspěchaném světě nemá mnoho z nás čas. Většina lidí, kudy chodí, tudy říká „Nemám čas, nestíhám“. Nestíháme základní činnosti, které stíhat „musíme“, proto si často vůbec nedokážeme představit, že bychom si měli někde ještě vyčlenit čas na učení se cizího jazyka. Jenže právě tento proces učení je blahodárný – pomáhá nám zvyšovat naše kompetence, tedy schopnosti, a zároveň se stará o to, že jsme vzdělanější, více se vyznáme, více toho víme. Rozšiřujeme svůj fond znalostí, které se nám mohou hodit a můžeme je použít v reálném světě. A toto má svoji hodnotu.
2. NEBUDETE OMEZENÍ A SVÁZANÍ – aneb „Umění komunikovat v cizím jazyce = větší svoboda“
Když ovládáte cizí jazyk, máte ve svém životě širší pole působnosti. Nejste omezeni na vyhledávání na internetu v češtině, můžete se podívat na video v angličtině, přečíst si článek v němčině atd. Můžete jednu věc vidět z mnoha úhlů pohledu, a tak si udělat lepší přehled, představu nebo názor. Aktivní jazyk Vás velmi osvobozuje. Odstraňuje knedlík z krku, když jedete na dovolenou do zahraničí, umožňuje Vám skamarádit se kdykoli a kýmkoli, nechává Vám takovou volnost, kterou znáte z domova. Schopnost aktivně používat cizí jazyk z Vás dělá nového člověka. Ne nadarmo se říká, že „kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“.
3. NEBUDETE MIMO HRU – aneb „Více jazyků, více porozumění“
Podle mě nestačí umět k češtině „jenom“ anglicky. Je to samozřejmě fajn, je to dobré a v dnešní době to také představuje naprostý základ našeho fungování (alespoň pro mladší generaci). Ale! Nestačí to. Pokud se zvládnete naučit ještě další cizí jazyk, více porozumíte světu. Do té doby, dokud ten daný další cizí jazyk ještě neumíte, jste o tuto část světa docela ochuzeni. Neznáte ji. Nechcete tam cestovat. Nerozumíte způsobu, jak se lidé odtamtud vyjadřují. Když na Vás někde vykoukne citát, video, článek nebo nedejbože hrozící rozhovor s člověkem ovládající tuto řeč, pakujete se, zavíráte internet, odcházíte z dané stránky. Cítíte se nic moc. Nechci říkat, že je to špatné, že se z toho boří svět nebo že bychom měli dokonale ovládat všechny dostupné jazyky. Ne, to ne. Chci jen říci, že každý další jazyk nám otvírá další dveře. Každý další jazyk nám také může pomoci více porozumět těm, které již známe. Uvidíme více souvislostí. Život nám bude dávat větší smysl. A to za to stojí!
4. NEBUDETE STÁT V KOUTĚ – aneb „Jazyk jako prostředek k dorozumívání se“
V naší době a našem světě se dorozumíváme jazykem. Dorozumíváme se slovy. Větami. Bez nich bychom si asi nedokázali představit žít. Někdy si říkám, že je to škoda, protože ten primitivnější způsob komunikace beze slov zdá se být mnohem krásnější, hladší, jemnější, hlubší. Tyhle doby jsou však již dávno pryč a my si na ně můžeme jenom vzpomínat, když se nám někdy povede vytvořit si pro sebe a své blízké chvilku, kdy slova nejsou potřeba…
Avšak jindy komunikujeme prostřednictvím jazyka. Čím lépe svůj a cizí jazyky známe, tím větší možnosti a schopnosti komunikovat máme. Komunikace je způsob našeho života, kdo nekomunikuje, umírá. Komunikujeme dennodenně. S prostředím, ve kterém se nacházíme. S lidmi, se kterými se setkáváme. Sami se sebou. A protože komunikace s lidmi, kteří nás obklopují, má hodně co do činění s naším úspěchem, uznáním, postavením a bytím vůbec, je velmi hodnotné, když nejsme omezeni pouze na svůj rodný jazyk, ale dokážeme se vyjadřovat a rozumět i v jazycích jiných.
5. NEBUDETE ZAPŠKLÍ VŠEZNÁLCI, CO VE SKUTEČNOSTI MNOHO NEVÍ – aneb „Učení se cizího jazyka = učení se něčeho nového“
Bohužel má většina z nás ke slovu „učit se“ určitý druh averze, tedy toto slovo do jisté míry nesnáší. Důvodem je především to, že po nás ve škole chtěli, abychom se učili, ale nikdo už nás nenaučil, jak se toto „učení se“ vlastně dělá. Vznikl tedy takový paradox. Všichni jsme se učili, ale nikdo nevěděl, jak. Někdo z nás si vynalezl vlastní systém, jiný se na to rovnou vykašlal a udělal si pár taháků, další znal jen učení se nazpaměť. Sečteno podtrženo, učení = mučení a hurá, že jsme už ze školy venku. To je dost smutné.
Ve skutečnosti je totiž učení se něčemu, co neznáme a znát chceme, velmi hodnotnou a zajímavou činností. Učení se nám odhaluje nové, zatím nepoznané a umožňuje nám si svět a bytí v něm více užívat. Učení, pokud se dělá správně, může být velmi efektivní, zábavné a obohacující. Je však skutečně nutné, abyste věděli, jak na něj. Pokud to víte, pak se učte.
Hodně lidí se kolem třicátého či čtyřicátého roku svého života dostane do stavu, kdy má pocit, že všechno ví, nebo minimálně ví všechno to, co potřebují ke svému životu. Tito lidé se zpravidla odmítají učit cokoli dalšího. To je dost smutné. Sami se totiž uzavírají do vysoké věže, z níž už uvidí svět vždy jen z jednoho místa, úhlu pohledu. Neučit se nic nového znamená omezit sám sebe. Učení se cizího jazyka Vám může pomoci toto změnit, díky tomu vzroste Vaše sebevědomí a schopnost čelit různým situacím, vytrénujete paměť.
Má to smysl. Tak to neodkládejte. Můžete jenom získat – schopnosti, vědomosti, sílu, porozumění, nadšení, zájem. Držíme Vám palce!
